Schola sv. Kunhuty Nové Město na Moravě

Něco o Schole sv. Kunhuty

Schola funguje jako celek už dlouhá léta. „Nová“ schola od sv. Kunhuty (oficiální název) navázala na působení „Staré“ scholy od sv. Kunhuty, která zpívala pod vedením Elišky Smetanové-Lankašové a zahrnovala hlavně členy dnešní hudební skupiny Fontána naděje a jiné neméně významné lidičky. Dále se ve vedení vystřídali: Ivča Pejchalová-Horáková a Honza Hubert. To už ale schola zpívala v jiném obsazení. Zde musíme podotknout, že členové se neustále mění. Žení se a vdávají, odchází, aby se starali o své rodiny, ale zároveň přijímáme s radostí nové hlásky. Významnou érou prošla schola pod vedením Jany Gregorové. Schola se omladila a výběrem písní i hudebním doprovodem jsme se zdokonalili. Když je řeč o hudebním doprovodu, tak nelze opomenout kytarová sóla Romana Horvátha a Marka Mika. Na basovku nás doprovázel Alan Koller, na klávesky Pepa Serdzik-všichni ze skupiny Fontána naděje, kteří se nyní věnují právě této skupině. Zůstal nám Marek, za což jsme mu vděční. :-)

Gabča

"Historyje"

Tenhle článek by měl plnit funkci sondy do minulosti a srovnání s dneškem, prostě abychom všichni trošku poznali, o čem byla schola při jejím vzniku a o čem je teď. Zeptejte se někoho na ulici co je to schola a začne vzpomínat kam chodil do školy, že ho to nebavilo a mamince a tatínkovi se nelíbili jeho známky. V lepším případě narazíte na pár individuálů, kteří si vybaví, že to má něco společného s kostelem, snad i s hudbou. Nicméně nebuďme přespříliš optimističtí.

Tak začněme od začátku

Všichni pořád říkají, jak jsou lidé pokrokoví a jak jde všechno kupředu, ale v hudbě a pod. je lidstvo vlastně celkem konzervativní. Možná ani ne tak konzervativní, jako že se navrací ke starším motivům. Nesnaží se být tvůrčí. Např. skok v klasicismu zpět k antice, později i v renesanci. To vše svědčí o tom, že člověk je tvor pohodlný a rád se vrací k jistotám. Hudba byla nejdříve z čistě praktických důvodů (jako písmo), a postupem času se stala záležitostí spíše zájmovou a pro pobavení. Proč bychom se tedy s ní měli namáhat? Složitě vymýšlet další formy? Vývoj musí být spontánní. V úplně ranné historii hudba plnila hlavě náboženské účely. A cestou stoletími se dostala až k hudbě liturgické a ta se dál rozvíjela jako takové vlastní odvětví. Abysme se ale dostali přesně k tomu, k čemu chceme, musíme začít u 6. a 7. století, v době prvního rozkvětu Gregoriánského chorálu, jehož vznik je spojen s Řehořem Velikým, po kterém je i pojmenován. Byl to právě on, kdo sebral, částečně zkrátil a zrevidoval všechny tehdy používané náboženské zpěvy. Vznikl z toho tzv. Antifonář Řehořův (ale od podobných dějepisných názvů a zajímavostí se radši distancujme, z důvodu celkového zjednodušení textu). A díky tomuhle jeho činu a jeho velké mysli, která se zaobírala i výchovou pěveckého dorostu, vznikaly tzv. Scholy cantorum (Školy pěvců). A jsme doma. Schola je založena a můžeme existovat. Tímhle se hlavně nenechte zmást. Řehořův hlavní přínos byl v oblasti liturgie.

Podívejme se na některé oblasti konkrétněji.

Gregoriánský chorál:

Jinak také jednohlasý liturgický zpěv římskokatolické církve bez doprovodných nástrojů a nejstarší forma zachovaná do dnešní doby beze změn. To samo o sobě už naznačuje, že se scholy překlenuly přes období jednodušší jednohlasé hudby, přes dobu, kdy vznikaly i 36-ti hlasé mše a ustálila se na nynější formě písniček pro potěchu. Schol, které ještě zpívají pravý gregoriánský chorál už je opravdu poskrovnu. Název Gregoriánský chorál vznikl ze slova chorus a ze jména Řehoře Velikého. Komu uniká spojitost mezi slovem gregoriánský a Řehoř, může si říct Gregor s háčky. Tedy Gřegoř. O jazykové stránce se nebavím. Doufám, že už je to jasné:-).

Formy:

Gregoriánský chorál se dělí na 2 základní formy:

1) Žalmy - důraz kladen na vyjádření textu, takže jedna nota odpovídá jedné slabice - tzv. syllabický systém. Většinou mívali pouze jednu sloku.

2) zpěvy Aleluja (Aleluja-Jubilus) - na jednu slabiku připadá víc tónů, takže dochází ke značnému rozšíření melodie - tzv. mellismatický systém Chorál většinou zpívají sólisté nebo chór, někdy obě skupiny střídavě. Teď spíše farář, lid. Postupem času se více hudebních projevů přesunulo na větší počet lidí. Částečně i proto, že těles, která by mohla a měla zpívat na každé mši od Řehořových časů značně ubylo. A Nové Město to nezachraňuje. I tak vás zvu na každou první nedělní mši v měsíci. Snažíme se mít v tom systém.:-)

Funkce (vedoucího) scholy:

Základ samozřejmě je, že vedoucí dokáže skladby správně pojmout, zařadit do bohoslužby, a zajistit tak její co nejlepší oživení. Měl by také dbát na to

1) aby se hudební prvky rozvinuly do umělecké formy - to se snad daří, ale nic se nemá přehánět

2) aby byla respektována liturgická funkcionalita - to se taky zadařilo

3) aby při zachování hudební samostatnosti všechno směřovalo ku prospěchu zpěvu obce - no prospěšné to je (minimálně pro nás)

Třetí bod se snad ani nesnažte pochopit. Důležité je, že zpěv přispívá k oživení, doplnění, rozvinutí bohoslužby a ponechat funkci písně jako modlitby. :-)

Jistě jste si všichni, kdo jste dočetli až sem, všimli, že úkony a repertoár scholy se značně změnili. Někdo nad tím možná nepřemýšlel, někomu to možná ani nedošlo. Každopádně dneska schola zpívá spíš pár písniček, které jsou k danému období a ty zařazuje do mše a pak několik, které jsou víceméně neutrální a jsou hlavně kvůli tomu, abychom nějak vyjádřili to co by z některých z nás za normálních okolností nevypadlo. Děkuji za pozornost, snad jste se dozvěděli i něco nového:-)

A zajímavost na závěr z trošku více hudebního světa:

Ikdyž se jednohlasý zpěv na první pohled jednoduchý, některé skladby jsou psány přímo pro určitý chrám, pro jeho architektonické uspořádání. Skladatel musel být i částečně geniální, jelikož počítat s odrazem zvuku a jeho znění, je už opravdu náročné. Zkuste si to vy pro svůj vlastní obývací pokoj nebo do novoměstského kulturního domu. Hodně štěstí;-)

Pawcza